Politická demagogie kolem univerzit

úterý 24. leden 2012 21:00

Přípravu nového VŠ zákona provázejí emoce a spousta demagogií. Ukázkový příklad dnes předvedl Václav Klaus. Buď o realitě našeho vysokého školství nic neví (což je u profesora povážlivé), nebo účelově mlží a demagogicky zkresluje (což je u profesora i prezidenta ještě horší).

Český rozhlas 1 a poté i zpravodajské servery dnes referovaly o tom, co říká prezident na vývoj připravované reformy vysokých škol. Pro zájemce je zde přesný záznam prezidentova vyjádření.

Proč jsem výše prezidentovo prohlášení tak tvrdě kritizoval? Protože si to zaslouží. Shrnu to vzápětí v několika bodech (na úvod uvádím v kurzívě přímou citaci Klausových slov, aby bylo jasné, že mu nic nepodsouvám):

1. O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu, se nemusíme přesvědčovat.
Netvrdím, že je vše na našich vysokých školách v pořádku. Ale tohle je paušální soud, který hází do jednoho pytle úplně všechno. Máme průšvihy jako plzeňská práva. Ale máme i vynikající výsledky. Pan prezident není jistě tak naivní, aby si myslel, že je možné, aby všechna pracoviště podávala špičkové výsledky. To je jako chtít, aby všechny kluby naší hokejové extraligy byly na prvním místě tabulky. Jak by se panu prezidentovi líbilo, kdybych prohlásil, že naše politika je v nedobrém stavu a neprodukuje ani kvalitní zákony ani kvalitní exekutivní rozhodnutí? Jistě by to tady bral jako příliš zobecňující a nespravedlivé. Tak by měl měřit stejným metrem.

2. Každý ví, že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů,
Buď neznalost nebo demagogie nejhrubšího zrna. Stát (ministerstvo školství) nastavuje jak počty financovaných studentů (a pokud je školy překročí, tak je penalizuje), tak finanční normativ na 1 studenta. Ten byl po dlouhá léta stejný (cca 30 000), ale počty financovaných studentů se zvyšovaly. Nelze tedy klást za vinu školám, že reagovaly na tuto společenskou objednávku. A poslední 3 roky normativ klesá (dnes je cca 24 000). Počty financovaných studentů ale neklesají, naopak mírně rostou. Je to jednoznačný signál z ministerstva - budeme vám financovat více studentů, ale na každého dáme méně peněz. Co má rektor nebo děkan dělat? Aby nezkrachoval, musí vzít tolik studentů, kolik může. Může pan prezident vysvětlit, proč údajně nejlepší ministr školství neudělá jednoduchou věc? Nesníží počet přijímaných studentů a nezvýší normativ na 1 studenta? Tím by se tok financí do vysokého školství (mimochodem na HDP jeden z nejnižších v Evropě) nezmenšil, ale školy by s ulehčením mohly brát méně studentů. Teď univerzity trpí návalem studentů, jejichž kvalita se logicky snižuje (neboť nelze očekávat nic jiného, když na VŠ odchází 60 % maturitních ročníků). Zbavte školy té extenze studentů - to je ale úkol pro ministerstvo, které tyto věci skrze nastavení finančních toků ovládá. Máslo na hlavě má někdo jiný než univerzity.

3. (Každý ví, že školy usilují) extenzi vědeckých a pedagogických titulů u svých učitelů, o tom si štěbetají vrabci na střeše, nebo-li reforma je nezbytná.
Opět: V současném nastavení je potřeba určitého počtu profesorů a docentů, aby šlo akreditovat studijní obory. Akreditaci má pod palcem akreditační komise jmenovaná ministerstvem. Většina škol má přitom spíše nedostatek docentů a profesorů, protože kritéria pro získání těchto hodností jsou poměrně přísná. Ale podívejme se na celou věc i z úhlu ministerstvem připravovaného VŠ zákona. Ten počítá s tím, že docent a profesor nebudou procházet pro dosažení titulu náročným řízením, kde musejí prokázat kvalitu dosavadní vědecké a pedagogické práce, ale budou prostě jmenováni každou školou jako funkční místa. To bude ovšem znamenat jen to, že docentů a profesorů skokově přibude, neboť nebude záležet na úrovni, ale na pouhém rozhodnutí školy.
Jinak musím s uznáním poznamenat, že pokud pan prezident myslí skutečně profesory a docenty, je to vzácná a oceněníhodná sebekritika, neboť si můžeme dovolit i profesora, který nedělal nic jiného než politiku a jehož habilitační práce je dodnes nedobytná. Ale možná měl pan prezident na mysli jiné tituly než profesor a docent. Tam ovšem platí, že o ně nejvíc neusilují školy samotné, ale spíše spousta politiků. Největší průšvihy (jak pražské soukromé vysoké školy, tak plzeňská práva) byly spojené s politickými rychlokvaškami od Řápkové až po Haška.

4. Je potřeba říci jednu jasnou věc, naši akademici se musí jednoznačně rozhodnout. Nemohou bojovat na několika tématech současně, když jsou navíc ta témata naprosto protikladná. Nemohou bojovat proti školnému a současně chtít maximální akademickou svobodu a plné rozhodování o vysokých školách.
Opět demagogie: Boj není proti školnému jako takovému, ale proti nebezpečí, které se ukazuje jako reálné. Že totiž na školném vydělají pouze banky, školám přinese jen zvýšenou administrativu a nulový finanční přínos a velice ztíží sociální situaci studentů. Školné? Proč ne, ale ať je připraveno lépe, než ten poslední návrh z ministerstva. Diví se někdo, že v této zemi, kde se na spoustě ministerstev lejou peníze s odpuštěnám do záchodu (o tom by mohly zakázky ministerstva obrany říct asi hodně), lidé nevěří, že bude všechno tak růžové?
A druhá věc: Pan prezident mluví o maximální akademické svobodě. Musím se ohradit. Slovo "maximální" je opravdu, ale opravdu falešné a já musím zásadně protestovat. Jaká svoboda je maximální? Akademická svoboda spočívá v tom, že bádání a z něj vycházející vyučování nebude pod politickým nebo ideologickým tlakem, ale bude vedeno étosem pravdy. Pokud je zde nebezpečí, že se univerzity dostanou do područí nikoli státu, ale lokálních politických a ekonomických lobby (což je reálné, podíváme-li se na zamýšlené "rady" a způsob jejich jmenování), je akademická svoboda v reálném ohrožení. Pamatuji, že jsme po revoluci volili rektora přímou volbou, studenti i vyučující. Tuto svobodu dnes nemáme. Ani ji nepožadujeme. Tak proč nám někdo podsouvá, že chceme cosi maximálního? A existuje mnoho podobných příkladů. Falešně se současný stav označí jako maximalistický a pak se navrhují "rozumné" redukce. Cíl je jeden. Podřídit univerzity politickým tlakům, jako k tomu došlo např. u mediálních rad.

5. Pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární aritmetika. To by měl automaticky říci každý, kdo nad tím alespoň trošičku přemýšlí.
Opět kritika něčeho, po čem nikdo netouží. O naprosté nezávislosti na státu nepadlo ani slovo a ani dnešní situace nic takového neznamená. To je elementární pravda a pan prezident by neměl demagogicky šermovat něčím, co je úplně mimo realitu.

6. Chtěl bych připomenout některým našim velkým akademikům, že debata není o soukromém školství. Debata je o veřejném školství.
Chtěl bych připomenout, že máme soukromé školy, státní (např. univerzitu obrany) a veřejné (univerzity, techniky apod.). Ve státních má stát mnohem větší roli. Je přímým šéfem, podobně jako u soukromých jejich majitel. Veřejné jsou právě o tom, že mají jistou míru nezávislosti a samosprávy.
Připomínám, že dobrým případem zestátnění, je francouzská revoluce. Po ní byly zrušeny univerzity a udělány pouze státní školy. Když na to reagovalo Prusko se svou reformou univerzit, líbilo se jí ono zestátnění (což většinou znamenalo vynětí z pravomoce církevních institucí), ale i ono zachovalo značnou míru nezávislosti, která je prostě pro badatelskou práci nezbytná.
Pokud by chtěl někdo udělat z našich univerzit cosi na způsob madrasy, kde se memoruje modrá či oranžová kniha... ale dost, teď přistihuji při demagogii sám sebe a beru tohle zpět.

7. Pokud by šlo o soukromé školy, kde si studenti platí plné školné, pak ať mají akademici právo rozhodovat, jak uznají za vhodné. Ale to, co předvádějí dnes, je falešná hra na akademickou svobodu.
Tohle je úplný nesmysl. Pokud na veřejné škole musí rozhodovat stát (jako majitel nebo jako ten, kdo platí), měli by na soukromé škole rozhodovat vlastníci (majitelé) nebo studenti (platící).
Ale díky za to, že víme, že pan prezident si nepřeje, aby na veřejných školách akademici rozhodovali, jak uznají za vhodné. Opět mi to připomíná jednu historickou paralelu - josefinismus, kdy stát dokonce schvaloval texty nedělních kázání farářů v kostelech.

8. Pohybujeme se ve světě veřejného školství, které platí stát, respektive daňový poplatníci, a proto také stát musí mít právo, aby o něm rozhodoval či spolurozhodoval.
Což se děje a pan prezident by se neměl tvářit, že o tom neví. Univerzity jsou zřizovány zákonem, každá fakulta musí být schválena ministerskou akreditační komisí, což platí i pro každý studeijní obor. Počty studentů ůkaždý rok určuje ministerstvo. Množství financí a způsob jeho rozdělení také. Mám pokračovat?

9. Nechme tedy této falešné hry na akademickou svobodu. Je naprosto nedůstojná a mě velmi pobuřuje.
Přiznám se, že už dlouho jsme já i spousta mých kolegů nebyli tak moc pobouřeni falešnou hrou na hájení zájmů státu, jakou předvádí pan prezident. Opakuji znovu: univerzity nejsou proti reformě, je spousta věcí, které je možné zlepšovat, ale bouří se proti zcela konkrétním prvkům navrhovaným ministerstvem. Bylo už spousta případů, kdy se univerzity vyjadřovaly k návrhům (Bílou knihou počínaje až k různým návrhům nového VŠ zákona). Skoro nic nebylo vzato pořádně v úvahu. Spoustu těchto připomínek jsem viděl, na některých jsem se i podílel. Vím, o čem mluvím. Ministerstvo návrhy akademiků prostě nebere vážně. Diví se někdo, že se akademici bouří, a že nejsou s takovým vedením politiky terciárního vzdělávání a výzkumu spokojení?

 

 

Tomáš Machula

Danas panem Machem?16:5711.2.2012 16:57:21
SioProblém je systémový15:4610.2.2012 15:46:29
Soňa Häusl VadPopulismus, švejkování, hecování a lá Klaus21:2230.1.2012 21:22:55
karel klozarjen nadhodim:09:0830.1.2012 9:08:09
dr.med.cerny, obcan EU ale ne Ceskaod thematu - ad komoleni jmena11:3629.1.2012 11:36:29
Pavel ŠtolbaLooser není loser21:4528.1.2012 21:45:21
Marek TrizuljakAd: Jan R.11:1527.1.2012 11:15:08
Marek TrizuljakAd: Dana11:0027.1.2012 11:00:03
Jan R.Ad: Marek Trizuljak00:0527.1.2012 0:05:29
Marek TrizuljakNuže, pane J. R.23:0326.1.2012 23:03:06
Marek TrizuljakV souvislosti s obory jako vzdělání a kultura22:4626.1.2012 22:46:35
Jan R.Ad: Marek Trizuliak22:0226.1.2012 22:02:03
ZuzkaS potěšením a zájmem jsem si vyslechla21:5426.1.2012 21:54:25
Petra KišováAle není nutná dvakrát :-)21:4326.1.2012 21:43:05
Petra KišováReforma je nutná21:3826.1.2012 21:38:05

Počet příspěvků: 45, poslední 11.2.2012 16:57:21 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora