Pane prezidente...

pátek 23. prosinec 2011 11:40

Pan prezident Václav Klaus ve svém projevu k uctění památky Václava Havla řekl mnoho dobrého a pravdivého. Kéž je vezmou vážně v politice naši zastupitelé a především sám Václav Klaus. V prvé řadě ve vztahu k Rusku.

Václav Klaus se s Václavem Havlem dostali do střetu mnohokrát. Samotné ideové střety nejsou ničím špatným a politika je potřebuje, neboť lepší je politika vycházející z ideových střetů než politika vycházející pouze z ekonomického kalkulu nebo mocenských kšeftů. Samozřejmě, že nezůstávalo jen u ryze věcného tónu. Václav Klaus velmi často projevoval méně noblesy, než by se slušelo. Myslím, že srovnáme-li vztah k prvnímu českému prezidentovi u dvou osobností - Václava Klause a Dominika Duky, vidíme zřetelně rozdíl. Klaus a Duka jsou si asi vzájemně myšlenkově a názorově bližší než byli vůči Václavu Havlovi. Nicméně Dominik Duka zachoval vztah k Václavu Havlovi nejen přátelský a lidský, ale i vyrovnaný. Neměl a nemá potřebu se s Václavem Havlem poměřovat. Tak se pozná velký člověk, který nepotřebuje svou velikost ukazovat snižováním velikosti těch druhých. Václav Klaus v tomto srovnání tak dobře neobstojí. Jeho ego se špatně smiřuje s tím, že vedle stojí někdo osobností větší (proto si možná na Hradě drží komické postavičky typu pana "jánejsemzopice", narozdíl od Václava Havla, který si za spolupracovníky volil nejvýznamnější a úctyhodné osobnosti beze strachu, že by ho zastínily). Ale jsme lidé různí a každý máme nějaké své slabosti. Dopřejme je i Václavu Klausovi. Přes jeho zřetelnou kontroverznost mu musíme přiznat i mnoho dobrého. Velkou osobností bezpochyby je, přestože se vlastně ve snaze o zvýraznění sráží směrem k často trapnému průměru. Ke cti je mu i to, že v tento čas smutku a piety promluvil o Václavu Havlovi s hlubokou úctou a pravdivě.

Rád bych zde připoměl aspoň několik citátů. Václav Havel byl podle Václava Klause:

  • symbolem boje za demokracii a lidská práva
  • člověk, který se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě
  • člověk statečný, člověk pevných názorů a životních postojů, které odvážně a vytrvale prosazoval, člověk, který se za své názory nebál nést i osobní oběti
  • výraznou a složitou osobností, která se vzpírá jakémukoli snadnému a jednoznačnému zařazení a povrchnímu hodnocení
  • symbolem zahájených změn
  • významnou úlohu sehrál při obnově mezinárodního postavení naší země a při jejím začleňování do institucí svobodného světa, především do NATO a Evropské unie. 
  • přesvědčeným zastáncem a obhájcem hodnot humanity, demokracie a lidských práv a těžce nesl jejich nerespektování některými diktátorskými režimy současného světa. 
  • mimořádně váženou a respektovanou osobností, jíž bylo nasloucháno a jejíž hlas měl význam a váhu.
  • spisovatel a dramatik, který věřil v sílu slova měnit svět a neváhal své slovo otevřeně a ostře použít, považoval-li to za nezbytné.

To všechno je pravda. A Václavu Klausovi platí za tato slova velký dík. Je dobře, že je slyšíme právě od něj, přes všechny spory a půtky, k nimž mezi oběma Václavy v minulosti došlo. Rád bych vyzvedl ještě jednu pasáž z Klausovy řeči:

"V posledních dnech opakovaně zaznívá názor, že jeho úmrtím končí jedna kapitola historie naší země. Přál bych si, aby tomu tak nebylo. Boj o svobodu a demokracii i diskuse o hodnotách naší společnosti a jejím směřování, které za posledních několik desetiletí tak výrazně ovlivnil, nekončí. Je třeba pokračovat v jeho úsilí o to, aby slova měla smysl, aby slovo odpovědnost nebylo prázdným pojmem, aby se obrana svobody občanů znovu stala zásadním politickým tématem. Ze všech těchto důvodů bych si přál, aby éra zahájená listopadem 1989 a spojená se jménem Václava Havla neskončila. Myslím, že by si to Václav Havel přál také."

Na toto mysleme. A pane prezidente Klausi, myslete na to hlavně tehdy, až budete mluvit a jednat ve vztahu k putinovsko-medvedevskému Rusku. Protože to je zase symbolem všeho opačného než jsou hodnoty uváděné i Vámi v souvislosti s Václavem Havlem. Naprosto nekulturní chvování Ruských politických elit v souvislosti s úmrtím Václava Havla (které se chová vřeleji ke Koreji Kim Čong Ila) ukazuje více než dobře a zřetelně symbolicky tuto propast mezi myšlením buranské asijské velmoci a kulturním euroamerickým prostorem. Rusko je snad jediná významnější země, která nejenže okupuje dodnes to, co kdysi obsadila (od západní enklávy královecké přes finskou Karelii až na východ ke Kurilským ostrovům), ale dodnes jiné země obsazuje (Gruzie). Rusko je zemí, která je nám civilizačně mnohem vzdálenější než co jiného. Rus prostě zůstane Rusem, s touhou po hegemonii, se slepotou vůči hodnotě jednotlivé lidské osoby, se zvláštním stádním viděním světa, pro které je člověk jen kolečkem v dějinném soukolí.

Často jste upozorňoval, pane prezidente Klausi, na nesmyslnost "třetích cest" v ekonomice, o kterých snili osmašedesátníci. Proč tedy razíte jakousi třetí cestu v geopolitickém uvažování? Naše země je historicky i kulturně součástí západu. O Rusko nestojíme a zkušenosti s jeho gangsterským chováním máme mnohé. Neopakujme chyby minulosti. Pokud je pravdou to, co jste řekl o Václavu Havlovi, a pokud tato Vaše slova neřídil jen politický kalkul, ale přesvědčení, pak je Vaše dosavadní rusofilní orientace nepochopitelná.

Držte se v tomto bodě odkazu Václava Havla a budete velkým státníkem. Komické postavičky u vás na Hradě, vaše zbytečně pichlavé vystupování apod. bude zapomenuto jako prkotina. Nebo se bojím toho, že až zemřete, přijde první vřelá a upřímná kondolence z Kremlu. A nával státníků z celého světa se konat nebude. Byli bychom jako dnešní Severní Korea. A to bych si nepřál. Doufám, že Vy také ne.

Stále věřím, že tomu může být i jinak.

S přáním, aby tomu i jinak bylo se loučím a jdu sledovat pohřeb Václava Havla.

 

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00