Průmyslová výroba plazů?

úterý 29. listopad 2011 08:00

Včera se mi dostal zajímavý podnět od jednoho kolegy, který narazil na zajímavé místo středověkého textu, kde se mluví o umělém vyrábění žab. Přesněji řečeno "vzniku žab a hadů lidskou dovedností". To jistě stojí za pozornost.

Samozřejmě se nejedná o nějaký magický rituál nebo tajnou středověkou technologii anticipující současné biotechnologie. Je to pouze a jen jedna z dalších zajímavostí, která může člověka přitáhnout ke starým filosofickým textům a dát mu poznat něco z historie nebo i poukázat na nějakou opomíjenou pravdu. V tomto přípdě půjde spíš o tu lekci z historie.

Text, o němž je řeč, najdeme v Tomášově Sumě III, q. 75, a. 6, ad 1. Bude užitečné si ho zacitovat doslova.

Nihil prohibet arte fieri aliquid, cujus forma non est accidens, sed forma substantialis; sicut arte possunt produci ranae et serpentes; talem enim formam non producit ars virtute propria, sed virtute naturalium principiorum.   Nic nebrání tomu, aby vzniklo lidskou dovedností něco, co není akcident, ale substanciální forma. Tak mohou být dovedností utvořeny žáby a hadi. Takovou formu nepůsobí dovednost vlastní silou, ale silou přirozených principů.

O co v textu jde? Kontext celého textu je teologická otázka týkající se eucharistie neboli svátosti těla a krve Krista. Tomáš řeší otázku, zda po konsekraci při Mši zůstane substanciální forma chleba přítomná (mimochodem, jedná se o otázku, která o stopadesát let později bude hrát tak velkou roli v našem husitském hnutí). A připomíná, že chleba je cosi umělého a je utvořený člověkem...

Ponechejme tuto teologickou debatu stranou a věnujem se jen oné zajímavé pasáži o žábách a hadech. Připomínám, že zjednodušeně řečeno, substance je věc existující sama o sobě, kdežto akcident je vlastnost existující pouze skrze substanci, jako něco v substanci nebo na substanci. Latinské ars překládám jako dovednost. Někdy se to překládá jako umění, ale to evokuje příliš malíře a herce. Zde jde opravdu o to "něco umět". Takže české dovednost je mnohem víc namístě.

Tomáš tedy říká, že lidským působením vznikají nejen akcidenty (jako když něco nabarvíme načerveno a změníme akcident barvy nebo něco zvětšíme takže změníme akcident kvantity), ale i substance. Proč je něco takového problém? Umíme přece udělat auto, postavit dům atd. S vytvářením věcí existujících o sobě (tedy substancí) přece máme velké zkušenosti. To je ale nepřesné. Jmenované věci nejsou substance, ale latinsky řečeno agregáty, česky asi nejlépe přeloženo jako "hromady". Jsou to dovedně uskládané soubory substancí. Ona dovednost působí nikoli součástky, ale pouze ono uskládání, což je akcident. Podobně při výrobě součástek dáváme pouze tvar kovu a jiným materiálům, což je opět jen akcident. Tomáš tedy řeší legitimní otázku. Jsme schopni vůbec zhotovit vlastní silou nějakou reálnou substanci nebo jsme schopni pouze přeskládávat a tvarovat již existující materiál?

Dnes by asi Tomáš příklad se žábami a hady nepoužil. Možná by použil příklad radioaktivní reakce v atomové elektrárně. Protože tam vznikají skutečně nové prvky štěpením těch starých. A člověk to řídí. Ale zde je dobře vidět, že to člověk nedělá vlastní mocí, ale pouze využívá a dovedně uspořádává působení přirozených principů, v tomto případě zákonů fyziky a chemie.

Vraťme se k žábám. Tomáš žil v době, kdy vznik některých nižších živočichů byl označován jako zrození z neživé látky (abiogeneze). Pulci se prostě líhnou z bláta, podobně i jiní tvorové, u nichž nebyl znám a pozorován příčinný řetěz od rodičů k potomstvu. Člověk podle Tomáše prostě může šikovně zacházet s bahnem a oni se z něj pulci vylíhnou. Musí to ale umět (my bychom asi řekli, že si musí vzít správné bahno, v němž si dříve zadováděly žáby a uchovat ho za správných podmínek). Tomáš předpokládal, že vezmeme-li bahno a budeme s ním dovedně nakládat, vzniknou z toho žáby. V tom vychází plně z úrovně biologického poznání té doby. A upozorňuje, že člověk zde pouze využívá přirozené síly tkvící ve hmotě. Není tedy sám plným a absolutním tvůrcem žab.

 

 

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00