Za stejnou cenu o jedno víc...

pondělí 28. listopad 2011 08:00

Čím dál tím víc se mluví o tom, že ve srovnání s našimi západními sousedy konzumujeme doslova blivajzy, i když je na nich nalepena stejná viněta a nezřídka stojí dokonce víc než za hranicemi. A jako všechno, o čem se hodně mluví, i toto téma začalo přitahovat zájem politiků.

Jak uvedl článek Lidových novin, sociálnědemokratický stínový ministr zemědělství uvedl, že "Zatímco český kečup obsahuje patnáct procent rajčatového protlaku, vodu a zahušťovadla, kečup rakouský má v sobě sedmdesát procent rajčatového protlaku, ocet a cukr." Zpráva dále uvádí (tentokrát již nikoli přímou Haškovu citaci, ale parafrázi): "Takový nepoměr je podle Haška dán tím, že Češi na kvalitní jídlo nemají a prodejní řetězce se jim snaží vyhovět – nabízejí levné nekvalitní zboží."

Mám k tomu dvě poznámky:

1. Srovnávací testy ukazují, že výrobky téhož výrobce, jména i vzhledu jsou u nás často o několik tříd horší, ale cenově srovnatelné nebo dokonce dražší. O snahách řetězců vyhovět nepříliš solventním zákazníkům tedy nemůže být řeč. Jestliže něco za západní hranicí stojí 5 euro a u nás 150 Kč, není zde ani skulinka pro úvahy o levnějším šuntu pro Čechy. Naopak, je to dražší šunt. Pokud platíme stejné peníze jako Němci nebo Rakušané, měli bychom dostat i stejnou kvalitu bez ohledu na to, jestli jsme solventnější než Němci nebo Rakušané (jakože nejsme). Pan Hašek tady samozřejmě není prvním viníkem. Tím je aktuální vláda. Kdyby totiž byl v našich obchodech výrobek stejné ceny a kvality jako v Německu a vedle něj šunt pro postbolševické blbce, pak by byl míček na straně spotřebitele. My sami bychom našimi nákupy měli ukázat, že nejsme postbolševičtí blbci a kupovat raději dražší kvalitu. Pak by měl smysl i výrok páně Sobotkův. Avšak je tomu jinak. V našich obchodech je zboží, které vypadá a stojí stejně jako v Německu, nicméně je mnohem méně kvalitní. Není k němu přitom rozumná alternativa. Tady nepomůže uvědomělý spotřebitel, ale jen vyšší autorita. Jak? To nevím, ale když si vládu platíme, pak by měla podávat nějaké přesvědčivější výkony. Michal Hašek se může zamýšlet, co v této věci udělá, až se třeba po příštích volbách dostane na pozici příslušného ministra. Apely na uvědomělost spotřebitelů jsou v tomto případě málo.

2. Pan Hašek v daném článku dále upozorňuje, že po zvýšení DPH lidé budou mít ještě méně peněz a budou kupovat ještě levnější šunty. Už jsem řekl, že má pravdu, pokud jsou ony šunty skutečně levné, a pokud vedle nich existuje dražší kvalita (což se většinou neděje). Ale připusťme, že ano. Pak má pan stínový ministr pravdu v případě lidí, kteří se pohybují skutečně na hranici chudoby. Na druhou stranu existuje zakořeněná mentalita mnoha spotřebitelů, která nevede k nákupu levnějšího šuntu v době nedostatku peněz, ale prakticky kdykoli. Neboť přece nebudu kupovat dražší věc, když je vedle levnější. Jednou jsem se v hospodě zeptal jistého štamgasta, který se na mě díval jako na blbce, když jsem si koupil o 3 Kč dražší pivo (nebudu uvádět značky, abych se nedopustil nekalé reklamy). Řekl jsem mu, že mi víc chutná, a že to levnější, co pije on, chutná jako (kdo viděl film Desperado, ten si jistě hned domyslí sám...). Bohorovně odvětil, že je to sice pravda, ale při jeho průměrném počtu čárek na tácku má za stejnou cenu za večer o jedno navíc. To je ovšem neprůstřelná logika. S touhle mentalitou nenadělá nic ani zvýšení ani snížení DPH. To je přístup k životu a ten má řada našich spoluobčanů bohužel takto vštípený. Takoví lidé totiž začnou nakupovat horší kečup nejen tehdy, když dobrý zdraží, ale i tehdy, když je dobrý levný a horší ještě levnější.

Pokud si s těmito dvěma problémy Michal Hašek poradí, budu volit ČSSD. Pokud ne, je to jen další rétorické cvičení politika, který se chytá aktuálně diskutovaného tématu, aby byl víc slyšet.

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00