Místo manželství registrace?

úterý 30. srpen 2011 16:00

Lidé se málo žení a vdávají. A je to čím dál horší. A objevují se hlasy, že by řešením mohla být místo svatby registrace. Bože můj, chtělo by se volat, co je to zase za pitomost?

Jak uvedla ve svých zprávách MFD, dnes už se bere jen polovina lidí ve srovnání s počátkem devadesátých let. A prý by se to dalo řešit jako ve Francii - registrací.

 

Cituji podle uvedeného článku z MFD:

Podle odborníků by proto pomohl model univerzální registrace, který funguje například ve Francii. Ten stvrzuje partnerské soužití u heterosexuálních párů, jako to nyní dělá registrace u homosexuálních párů, ovšem administrativně i finančně jednodušší formou. "Zavést něco na francouzský způsob by nám slušelo. A mohlo by to překonat nechuť mladých ke svatbě," uvedl pro Lidové noviny, které téma připomněly, David Eliáš z pražské právnické fakulty

Celá věc by prý změnila nechuť lidí vstupovat do manželství. Navíc, o něčem takovém už se diskutovalo při schvalování zákona o registrovaném partnerství: proč by neměli mít možnost registrace přátelé, příbuzní apod.?

Proč se vůbec něco takového objevuje? Prý je uzavření manželství právně moc složité. Jiný argument v textu nezazněl. Možná by se dal ještě doplnit jeden: nechuť lidí k nějakému tradičnímu závazku.

A proč se o něčem takovém vůbec diskutuje? Stát přichází rozšířením nesezdaného soužití o dost peněz. A podle argumentace mnohých, lidé chtějí "párově soužít", ale nikoli se ženit či vdávat.

Celé je to ale nesmysl. Sám jsem ženatý a na svatbu si pamatuji. Když si odmyslím obřad, který odmyslet jednoduše lze, protože není nijak povinný, je důležité přivést dva svědky a podepsat pár papírů. To je celé. Zrušit pevnou telefonní linku je mnohem složitější administrativní proces. Takže právní složitost pokládám za pseudoargument. Mnohem větší problém bych viděl u neúcty ke tradičním hodnotám a mizení srozumitelnosti jistých právních úkonů pro život. Dalším významným bodem je to, co výše citovaný text přiznává - finančně je výhodnější žít na hromádce. Manželé jsou prostě našimi zákony, počínaje sociálními dávkami, konče avizovaným stropem pro odpisy hypoték v daňovém přiznání, znevýhodňování. Pokud někomu vadí, že se lidé neberou (což vadit může, neboť takové svazky jsou reálně rizikovější a to má pak neblahý dopad na výchovu a život dětí apod.), ať přehodí výhybku a místo státního znevýhodnění manželství naopak zvýhodní. Vždyť by to mělo i jinak logiku.

Ale místo toho se vymýšlí partnerství, které by bylo.... co by vlastně bylo? Kvazimanželství - uzavíralo by se snadno (aby to nebylo právně náročné), nemělo by nic společného s tradičními hodnotami... a třeba by mohlo být mezi kýmkoli. Někdo by se holt registroval s osobou opačného pohlaví, s níž žije a třeba má i děti, jiný by s osobou stejného pohlaví (bez těch dětí), někdo s kamarádem, někdo s babičkou (aby ji mohl snáze opečovávat v nemocnici), brzy by se třeba objevily i hlasy o možnost registrace s domácími mazlíčky - pejsky, kočičkami, papoušky nebo hroznýši (u akvarijních rybiček bychom asi narazili na právní problém obtížného sledování identity registrovaného).

Ale k čemu to? Proč má stát zájem na tom, aby se lidé k sobě právně vázali? Asi hlavně kvůli těm penězům, ne? Pokud ale nebude registrování finančně zvýhodněno, tak se do něj asi nikdo, kdo žije na hromádce kvůli přídavkům na děti, nepohrne. Pokud bude, proč rovnou nezvýhodnit manželství? Čím dál tím víc si připadám jako v Kocourkově. Kdysi se říkalo: Nevěř nikomu nad dvacet (nebo třicet). Teď jde ve společnosti vlna, která je úplně stejná. Hlavně nedělejme to, co je ve všech kulturách normální už po staletí. Buďme moderní a novátorští. Na této vlně navrhuji ještě jedno vylepšení návrhu o registraci. Zaveďme značky, jako mají automobily, které také musejí být řadě registrované. Pohledem na značku řádně umístěnou na těle, bychom hned věděli, zda je to člen heterosexuální páru, homosexuálního páru, kamarád nebo příbuzný (popř. pejskař či koníčkář). Tak jako u auta poznáme, zda je z karlovarska nebo ze Slezska. Aspoň bychom věděli, z kým máme tu čest.

Ale: Nevypadalo by to jako v koncentráku? Asi ano. Jen aby to k něčemu podobnému nevedlo i bez těch značek.

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00