Problémy s metafyzikou

pondělí 17. leden 2011 08:00

Slovo metafyzika zní pro mnoho lidí podezřele. Novopozitivisté označovali mezi válkami slovem "metafyzický" nesmyslný výrok. Dnes zase jakoby metafyzika znamenala spíš cosi ezoterického. Slova by se ale měla požívat správně a v tomto případě to znamená, že bychom měli aspoň trošku oprášit skutečný význam tohoto původně řeckého slova, který se udržel v celé dlouhé filosofické tradici.

Jeden z nejproblematičtějších filosofických termínů  je pro dnešního člověka asi "metafyzika". V sobotních Lidovkách (15. 1. 2011) se např. Jaroslav Šebek vyjadřuje k blížícímu se blahořečení Jana Pavla II. slovy:

Otázka LN: Není po všech těch věcech, které jste tu jmenoval, poněkud absurdní, aby se k tomu, aby byl blahořečen, musel najít nějaký zázrak, který vykonal?

"Je tu třeba vidět dvě roviny. Na jedné straně je tu nezpochybnitelná lidská autorita Jana Pavla II., ale na druhé straně, když církev blahořečí nějakou osobu, tak jí dává i ty nadpřirozené ctnosti, což je součást náboženské úcty k tomu člověku. Tento proces je už několik století jasně dán a nedá se čekat, že by se nějak odchýlil. K blahořečení je proto třeba mít i nadpřirozený krok, který onoho člověka posouvá do metafyzické, nadpřirozené roviny."

Nic proti takovému vyjádření (Jardo, pardon, že si tě takhle beru na mušku), autor je historik a ne filosof. Je mi jasné, že on by zase zaplakal nad mnoha mými vyjádřeními týkajícími se dějepisu. Jeho slova ztotožňující metafyzické a nadpřirozené, ale musejí filosofa probudit k pozornosti, neboť se zde míchají filosofické hrušky s filosofickými jablky.

Slovo "metafyzika" znamená to, co je za přírodou/přirozeností. Fyzika je v původním antickém významu disciplína zabývající se tím, co podléhá změně, jak říká Aristotelés. Metafyzika je to, co je za tímto horizontem. Nejde o to, že bychom snad měli v tomto našem světě hledat nějaké neměnné věci. Vše, co vidíme kolem nás, změně podléhá. Pro metafyziku však jenom proto nemusíme hned na onen nebo jakýkoli jiný neměnný svět. Metafyzika je disciplína, která se z velké míry zabývá právě světem naší zkušenosti, nicméně způsobem, který se nesoustředí na proměnlivost, ale stabilitu.

V našem světě se neustále něco mění. Přesto ale existuje i cosi stabilního. Vyjadřuji-li se o Pepíkovi a Mařence, jsou to individua, která se neustále mění, pohybují a dynamicky chovají. Jsou ale pořád Pepíkem a Mařenkou, tj. je zde něco, co drží jejich stabilní identitu beze změny. Zobecním-li si tyto jedince do pojmu "člověk", je zde něco ještě méně proměnlivé. A tak můžu jít dál: živočich, těleso, substance a nakonec dorazím k nejobecnějšímu pojmu, kterým je "jsoucno", tj. to, co je. Když se zoolog baví o savcích, neřeší, zda jde o krávy nebo lidi. Drží se jistého stupně obecnosti a od detailů abstrahuje. Metafyzik nedělá nic jiného, pouze zobecňuje největším možným způsobem. Mluví o jsoucnu a abstrahuje ode všech dalších diferencí, zda je to jsoucno materiální, živé apod. A tak, jako zoolog při výkladu toho, co je to savec, neřeší, zda se jeho savec ráno nažral (neboť od těchto individuálních detailů, pro každého savce tolik důležitých, abstrahuje), metafyzik neřeší, jak se jsoucno v našem světě dynamicky mění, vzniká, zaniká apod. Pohybuje se na takové rovině abstrakce, kde to není příliš důležité.

To je celé kouzlo metafyziky. Zabývá se normálními, přirozenými věcmi tohoto světa, ale způsobem, který překračuje (to je to "meta") rovinu běžné zkušenosti s nimi (tedy "fyziku"). Samozřejmě, pokud existuje Bůh, je také tématem metafyziky, neboť i on je jsoucnem, ale chápat metafyziku pouze a výlučně jako přemýšlení o nadpřirozenu, je zavádějící a nesprávné. A abych na úvod citovaného přítele Jaroslava postavil v závěru svého textu do dobré společnosti, musím říci, že takto nevhodně používal slovo "metafyzika" i Sherlock Holmes. Když za ním přišel dr. Mortimer s legendou rodu Baskervillů o pekelném psu a vyjádřil obavu z možnosti, že by onen pes mohl být skutečně pekelným psem, odpověděl mu slavný Doylův detektiv slovy: "Vidím, že už jste se dočista dal na metafyziku". "Ne!", musí zvolat filosof. Kdo chce hledat pekelné psy a jiné napřirozené úkazy, musí hledat jinde.

 

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00