Jak přešel Izrael Rudé moře?

pondělí 27. září 2010 09:30

V biblické knize Exodus čteme o odchodu Izraelitů z Egypta Rudým - Rákosovým mořem směrem do země zaslíbené. Ve zprávách se nedávno objevilo, že už pravděpodobně víme, kde přesně se onen přechod udál. Proč ne, ale archeologie by nás neměla odvést od toho, co je hlavní.

Kudy převedl Mojžíš Izraelity z Egypta? Bible říká, že Rákosovým mořem, které Bůh rozdělil silně vanoucím větrem, takže Izraelité přešli a Egypťané, když už vítr vát přestal, zůstali ve vodách. Na první pohled to vypadá jako zázrak. Mojžíš vztáhne ruku a Bůh rozdělí moře. Zvlášť tomu nahrávají některé obrazy nebo dokonce filmová zpracování: Mořské vlny se majestátně rozestoupí a uprostřed vznikne pěšina, vodní stěna nalevo a napravo...

Biblický text je poměrně stručný a prostý bombastických efektů. Vítr vane celou noc, aby moře vysušil.

exodus2.jpg

"Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva." (Ex 14, 21-22)

 

 

Proto se často hledá přirozené vysvětlení.

- "On zrovna foukal vítr tak šťastně, že to šlo přejít..."

- "Izraelci byli zvyklí dělat cihly z jílu (jak praví začátek knihy Exodus - byla to jejich otrocká práce v Egyptě). Oni rychle uplácali cihly a postavili most..."

a tak podobně

Nedávno byla publikována zpráva, že vědci objevili pravděpodobné místo přechodu Rákosovým mořem. Je to prý jakési rameno delty Nilu. Proč ne? Koneckonců je dnes obtížné lokalizovat ono Rákosové moře (dříve často zaměňované s Rudým mořem). Moře je v hebrejském myšlení především místem chaosu a nebezpečí, nikoli geograficky přesně specifikovaným pojmem. Podobně je i v Novém zákoně označováno za moře Genezaretské jezero. O to ale vůbec nejde.

Jde o to, zda Bůh může vysvobodit svůj lid a pomoci mu. Jde o to, jestli Bůh je, jestli je dobrý, jestli se o člověka stará, a jestli může a chce činit zázraky. Pokud ano, a to je odpověď víry, tak je až druhořadé, jak to přesně bylo tehdy u Rákosového moře. Pokud odmítám možnost zázraku, pak samozřejmě musím hlesat všemožná přirozená vysvětlení egyptských ran, rozdělení Rákosového moře, padající many apod.

Co s tím má společného věda? Pokud zázraky připouštím, pak mi všechny možné divy nejsou nijak nepřijatelné. Věda neřeší otázku, zda jsou zázraky možné. Pohybuje se v rámci přírodních zákonů. Jestliže ale Bůh zázrakem tyto přírodní zákony na čas vyřadí ze hry, přírodověda k tomu nemá co říci. Otázka není, zda Bible odpovídá vědě, ale zda jsou možné zázraky či nikoli. A pokud řeknu, že nikoli, není to závěr v kompetenci přírodní vědy. Můžu se tvářit, že jsem křesťan a Bibli uznávám a věřím jí, ale pokud se každý náznak zázraku snažím vysvětlit jako souhru okolností, omyl, zdání, dosud neznámý přírodní jev apod., pak vlastně říkám, že nevěřím, že Bůh může činit zázraky nebo že chce činit zázraky. Bible nám ale svědčí o tom, že Bůh zázraky činit chce.

Nevím, kde přesně Izraelité přešli vody, nevím, zda to bylo moře nebo delta Nilu, nevím, jak přesně vypadala mana. Možná, že něco z toho by šlo vysvětlit i přirozeně. Nejsem člověk, který za vším vidí zázrak a porušení přírodních zákonů. Ale na tom nezáleží. Záleží na otázce:
"Připouštím, že Bůh může a chce dělat zázraky?"
A na tuto otázku odpovídám jednoznačně "ano". Nebyla by pro mě nijak pohoršující ani představa, že by Bůh rozdělil vody Atlantiku. Natož pak nějaké louže mezi Afrikou a Evropou. Není pro mě nepřijatelné, že Bůh stvoří něco z ničeho, tak proč se vzrušovat manou a křepelkami padajícími z oblohy. To jsou detaily, které nejsou až tak podstatné. Důležité je jedno:
a) Beru Boha vážně i s tím, co je pro mě nepochopitelné, spoléhám na Boha i v tom, čemu nerozumím, a připouštím, že on je prostě Pán?
b) nebo si ho musím za každou cenu ochočit tak, aby odpovídal tomu, co znám a co mě uklidňuje, že tomu rozumím a tudíž nad tím i trošku vládnu?

Nevím jak vy, ale já si vybírám tu první odpověď.

 

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00