Andělé na špičce jehly

úterý 8. červen 2010 08:56

Středověká filosofie nese obvykle přídomek "scholastická". Je to styl myšlení který má určitou pevně danou metodologii vyplývající z univerzitního, tedy školského (odtud schola-stika) stylu. Vrcholná scholastika je totiž dobou vzniku univerzit a zformováním jasné a široce sdílené metodologie v různých disciplínách. O zajímavosti středověku ale kupodivu řada lidí pochybuje a trousí pohrdavé poznámky o sčítání andělů na špičce jehly. Může být na andělech na jehle něco zajímavého?

V úvodu bych poznamenal, že andělé na špičce jehly se obvykle připisují Tomáši Akvinskému. Dovolím si říci, že jeho texty dobře znám a věnuji se jim i překladatelsky, ale na "anděly na špičce jehly" jsem zatím nenarazil. Nicméně není to zas až tak nezajímavá otázka. Odpověď na ni je jednoduchá:

Počet andělů, kteří se vlezou na špičku jehly, se rovná podílu plochy špičky jehly a plochy, kterou zabere jeden anděl.


Anděl však zabírá nulovou plochu, protože i v případě, že existuje (čemuž někteří z nás věří a jiní ne), je definován jako bytost netělesná, ryze duchovní. Jako u bytosti netělesné a tedy nemateriální se u něj nemá smysl ptát po rozměrech, ať už jde o míru délkovou (např. jak je vysoký), plošnou (což je případ naší otázky) nebo objemovou (jakkoli je představa tlustých a štíhlých andělů také docela půvabná). Otázka tedy nemá smysl ani filosoficky ani matematicky - z výše uvedeného "výpočtu" vychází totiž podíl s nulou ve jmenovateli, což je nesmyslné.

Filosoficky řečeno, realita je podle metodologie vlastní středověké scholastice složena z nějakých individuálních jsoucen. Ta jsou buď existující sama o sobě (těm říkáme substance) nebo existují "v něče jiném" (těm říkáme akcidenty). Např. člověk je substance a jeho moudrost, velikost, stáří apod. jsou akcidenty, zjednodušeně řečeno vlastnosti. Aristotelés (a po něm i středověcí scholastici) kategorizoval akcidenty do 9 typů, např. kvalita, kvantita, vztah, místo apod. Je zřejmé, že se u různých věcí vyskytují různé akcidenty. Něco je červené (barva patří mezi kvality), něco modré. Něco má krychlový metr, něčeho je zase litr (což je případ kvantity). Anděl, pokud existuje, je bytost, u které můžeme mluvit o kvalitách jako je moudrost. nemůžeme ale u nich mluvit o jiných kvalitách - např. o barvách. barva je totiž takový typ kvality, která předpokládá nějaký povrch, tj. kvantitu. nemůže být prostě žádný modrý ani oranžový duch. Barva musí zabírat plochu a tu duch postrádá. Absence kategorie kvantity tedy vede k tomu, že daná substance musí postrádat i jiné akcidenty - např zmíněné barvy nebo také místo.

A jsme u toho - anděly na špičku jehly nenacpete. Ani nula, ani nekonečno, ale error. Otázka nemá smysl. Středověcí filosofové to dobře věděli a podobnou otázku by kladli maximálně proto, aby pocvičili slabšího žáka v přemýšlení.

 

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00