Jsou filosofové blázni?

pátek 4. červen 2010 12:01

I mezi nefilosofy je dosti dobře známo, že ke starým antickým filosofům patřili tzv. eleaté. Běžný čtenář populárně filosofické literatury nebo absolvent základního kursu dějin filosofie si z jejich myšlenek obvykle všimne tzv. Zenónových aporií. Jedna z nich je asi nejznámnější a objevuje se i jako součást některých literárních děl (např. Pratchettových Pyramid). Jedná se o aporii "Achilles a želva" která hodně lidí utvrdí  podezření, že filosofie je dílo bláznů, kteří jsou schopni přednést i ty nejnehoráznější blbosti. O co v této aporii jde? O to, že atletický Achilles nedohoní želvu. Zdá se, že takovou hloupost může tvrdit jen filosof, neboť i dítě ví, že želvu předhoní (resp. předplazí) i beznohý.

Co přesně tato aporie říká? Představme si závodní dráhu, na ní Achilla a o kus před ním želvu. Po startu oba vyrazí kupředu. Než Achilles dorazí do místa, odkud při startu vyrážela želva, uběhne želva (pomalu) kousek kupředu. Zastavme nyní pomyslný film a podívejme se, jak se situace změnila. Želva je stále před Achillem, ale její náskok se zmenšil. Achilles je na místě, odkud želva vyrážela, a želva je o kousek vpředu. Znovu "pusťme film." Achilles zase dorazí do místa, kde byla želva, ale ta mezitím opět popoběhla - její náskok je zase o něco menší, ale náskok to je. A tak dále, výsledke je, že Achilles bude želvu dohánět, ale nikdy ji nedohoní. Pokud např. něží 10x rychleji než želva, a pokud měla želva dejme tomu 10 m náskok pak bude vzdálenost želvy a Achilla klesat v řadě 10 - 1 - 0,1 - 0,01 ... až do nekonečna. Bude se blížit nule, ale do nuly nikdy nedojde.

Je to evidentní hloupost, protože všichni víme, že Achilles želvu předhonit musí. A nejen želvu - i kohokoli pomalejšího než je on sám. Jinak by koneckonců nebyly možné žádné běžecké závody. Proč tedy Zenón tvrdil něco takového? Buď byl blázen, nebo měl k tomu dobrý důvod. Rád bych nyní ukázal, že dobrý důvod měl - ale o tom se zas tak často nemluví. Jednodušší je udělat z něj (a potažmo z filosofů vůbec) blbce.

Za prvé: Má výše zmíněná Zenónova argumentace vysvětlující, proč Achilles nemůže dohonit želvu, na první pohled logiku? Jistěže má. Schválně zkuste najít logickou chybu. Pokud nejste matematikové, budete s tím mít asi velké problémy. Samozřejmě, že s jeho argumentací nesouhlasíme, ale obvykle nikoli proto, že bychom našli v jeho argumentaci chybu. Nesouhlasíme spíše na základě naší dlouhodobé zkušenosti, neboť díky ní víme, že se želva předhonit dá.

Za druhé: Vtip je v tom, že se právě argumentace odkazující na běžnou zkušenost u Zenóna použít nedá. Zenón totiž stejně dobře jako my věděl, že želvu předoní každý. Měl stejnou kušenost jako my. Na rozdíl od nás ale neměl otázku, zda dát přednost logické úvaze nebo zkušenosti, předem vyřešenou. Měl dilema: Má pravdu rozumová logická argumentace, která říká, že Achilles želvu dohonit nemůže, nebo smyslová zkušenost, která říká, že ji dohoní velice rychle? Zenón dal přednost rozumu a logice. Prohlásil proto celou smyslovou zkušenost pohybu a mnohosti za spornou.

My na rozdíl od něj upřednostňujeme zkušenost. Není to ale samozřejmé. Jsme dědicové více než dvoutisíciletého filosofického vývoje, který se začal právě v době předsokratiků.

Shrnuto: Zenń dal přednost rozumu, my dáváme přednost zkušenosti. Často se přitom pyšně a bez hlubšího odůvodnění (čím se lišíme od Zenóna, který se snažil argumentovat a uvádět důvody pro své postoje) pasujeme na normální a Zenóna a filosofy vůbec máme za hlupáky. Ale ruku na srdce: Dokázali bychom si obhájit naše upřednostňování empirické zkušenosti? Pokud toho (kromě vágních odkazů na "všichni vědí, že...") schopni nejsme, pak nemáme právo pokládat Zenóna za hlupáka.

Mimochodem, kde tedy udělal Zenón chybu? Jednoduše řečeno, neuvědomil si rozdíl mezi dvěma typy nekonečna. První typ je nekonečná řada s nekonečným součtem (např. 1+2+3+4+5+6+7...) a dryhý typ je nekonečná řada s konečným součtem (např. 2+1+0,5+0,25+0,125...). První si můžeme představit jako nekonečně dlouhou čáru, druhou jako nekonečné dělení na polovinu tyče dlouhé 1 metr. Zenón argumentuje druhý typem nekonečna, ale závěry dělá v intencích prvního typu nekonečna. Jinými slovy argumentuje nekonečným dělením konečné vzdálenosti (tedy vzdálenosti, ve které Achilles želvu dohoní) a závěr formuluje tak jako by šlo o vzdálenost nekonečnou.

Vrátíme-li se k původní otázce, zda jsou filosofové blázni, můžeme si nyní o Zenónovi snad udělat závěr s větším vhledem do věci. Sám za sebe - jak jsem dal výše najevo - samozřejmě Zenónův argument nepřijímám, ale rozhodně nemohu pokládat Zenóna za blázna. Kladl si rozumnou otázku, argumentoval a na základě této argumentace vynesl závěr, i když errare humanum est. V obvyklé interpretaci populárních a zjednodušených pojednáních o dějinách antické filosofie se tato racionalita bohužel často opomíjí.

 

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Tomáš Machula

Komentáře o společnosti a náboženství (ale nejen o tom).

Filosofický druh: Živočich rozumový Biologický druh: Homo sapiens sapiens

REPUTACE AUTORA:
0,00